První noc pod širákem z deníčku jedné slečny

Tento měsíc probíhá první výzva klubu v rámci programu Microadventures. V Praze už se podařilo dát dohromady patnáct odvážných nadšenců, kteří minulí týden vyrazili vstříc těžko předvídatelným dobrodružstvím přespávat na okraj Prahy do Prokopského údolí. Vyráželi večer po práci během chladné noci, když obyčejní lidé zalézali do svých teplých domovů. Za tmy prošli část údolí až do míst, která začala připomínat přírodu a začali potmě hledat místo ke spaní kolem paloučku, kde místní okultisté zapalovali v noci svíčky a vzývali jarní rovnodennost. Spát někde na takovém místě přes noc bez stanu a jistoty, že vás dříve než ranní paprsky vzbudí opilý bezdomovec? O to právě šlo. Tento výlet jsme se rozhodli prezentovat formou krátkého deníčku jedné z účastnic tohoto dobrodružství, pro kterou se jednalo o první noc strávenou venku pod širákem v životě.

17:45 Začínáme balit. Člověk by se až divil, kolik toho potřebuje na jedno přespání.

18:00 Pokouším se narvat spacák do batohu.Přemýšlím nad tím, jak bude večer vypadat a co vlastně budu jíst. Doufám, že bude ráno kafe.

18:20 Ten spacák se tam nevejde. Hledám větší batoh a přebaluji věci včetně spacáku. Za deset minut bychom měli už vyrážet.

18:40 Před deseti minutami už jsme měli vyrážet. Můj přítel místo důležitých věcí řeší, jestli máme dost alkoholu a klobásu na opečení. Já se bojím, aby nám v noci nebyla zima.

18:45 Klobásu nemáme. Máme ale meruňkovici a víno, přítel je částečně spokojený.

18:50 Vyrážíme dokoupit chybějící potraviny a na místo srazu.

19:30 Dorazili jsme na místo srazu, kde jsme měli být v 19:00. Už tam nikdo není. Překvapivě jsem v autobuse potkali další dva opožděnce. Přítel si cestou dokoupil balení párků a klobás a tváří se spokojeně. Vyrážíme potmě vstříc svému osudu.

19:50 Ostatní na nás čekají a připojujeme se k nim. Je nás asi patnáct.

20:10 Došli jsme na místo přespání, kde hlavní organizátor prohlásil, že tam spát nebudeme. Vyrážíme dál, vypadá to na dlouhou cestu. Z lesa se občas ozývají neznámé zvuky.

20:30 Pokračujeme v chůzi. Přemýšlím, zda jsme si vzali dost jídla. Našli jsme pěkný plácek na nocování, který je ovšem již okupován satanisty. Asi budeme hledat dál.

20:45 Stále hledáme dál.

21:10 Dobelhali jsme se do strmého kopce. Chodíme zmateně sem a tam a nemůžeme najít vhodné místo. Hlavní organizátor se vydává na průzkum a mizí v lese. Za chvíli se vrací bez dobrých zpráv.

21:20 Vracíme se na jedno z původních míst a řešíme, co s ohněm.

21:25 Objevujeme, že pod srázem stojí chata a u ní hoří oheň. U ohně sedí tři okultisti, kteří nám oznamují, že na nás již čekali. Připojujeme se k hřejivému ohništi. Zdá se, že jsme zachráněni.

21:40 Postupně otevíráme naše lahve a zahříváme se jak to jde. Vytahujeme i meruňkovici. Místní okultisti si povídají o osudu a kluci o bezdomovcích. Já si užívám první jarní noc.

22:20 Začíná se hrát na kytaru. Hlavní organizátor akce prohlašuje oblíbenou kapelu okultistů za brak. Okulitisti vypadají zklamaně a skoro nás vyhánějí od ohně. Raději hrajeme další písně.

23:00 Okultisti zapalují vonné dřevo a zahajují vykuřování místa.

23:15 Vykuřování je dokončeno a pokračujeme s hraním, pitím a zábavou až do jedné ráno, kdy se trousíme ke spánku.

4:00 V noci je zima. Začalo foukat.

7:00 Promrzlí a s mnoha novými zážitky se vracíme zpět do Prahy a vyrážíme do práce. Stálo to za to.

 

Kouzelná chajda pro večerní zábavu

Přespání v Prokopském údolí

 

About the author: Vilém Ondrák